Lucka Neumannová: Cílová čára je možná vítězstvím daného závodu, ale zároveň je to start do úplně nového závodu.

Lucka Neumannová: Cílová čára je možná vítězstvím daného závodu, ale zároveň je to start do úplně nového závodu.

Představujeme novou posilu do ambasadorského teamu Prague Park Race.

Jak dlouho běhám?

Když pominu své začátky, kdy jsem běhání doslova nenáviděla, tak běhám 8 let 🙂 Právě dříve jsem měla k běhání špatný postoj. Běhala jsem s cílem shodit přebytečná kila. Asi jako každá holka, jsem blbla z různými dietami. Byla jsem cvalík, nejtlustější ze třídy a děti se mi posmívaly. Ke každému výběhu jsem se musela nutit, přesvědčovat hlavu, že se mi hrozně chce 😀 Jelikož jsem od malička hodně aktivní člověk, tak jsem toho vyzkoušela dost, co se sportu týče. Na střední škole jsem za školu hrála volejbal, florbal a jezdila na atletické závody. Později jsem se dostala do skupiny lidí, kdy jsme podnikali různé sportovní akce – chodívali hrát softbal, beachvolejbal, badminton nebo si jen tak házet frisbee na hřiště. Postupem času už tolik lidí nemělo čas, mělo jiné aktivity. Už bylo dost těžké se sejít ve větším počtu, abychom si mohli zahrát nějaké kolektivní sporty. A tady jsem více „přičuchla“ k běhání 🙂 K běhání totiž člověk potřebuje pouze sám sebe, boty a čas.

Co mne přivedlo k závodění?

Před 5 lety jsem se zkusila přihlásit na svůj první závod. Byl to takový vesnický běžecký závod – Čendův běh na Petrově. Byl na vesnici, kde jsem dříve bydlela, tak jsem si říkala, proč to nezkusit. No a ono to „zacinkalo“. Byla jsem překvapená, protože jsem to vůbec nečekala. Od té doby, se každým rokem účastním tohoto závodu, plus přibylo spoustu dalších. Spolu s nimi i mé oblíbené závody PPR.

Proč zrovna závody a co se mi PPR závodech líbí?

Musím říct, že od té doby, co se účastním závodů, tak mne to běhání baví čím dál víc. Závody mi jsou vždy důkazem toho, že to co dělám, to co mne baví a naplňuje, má smysl! Mohu díky nim porovnávat své výsledky, zlepšení/zhoršení a aplikovat své nasbírané zkušenosti. A proč jsem si tak oblíbila závody PPR? Když se účastním nějakého závodu, tak je pro mne také hodně důležité i to okolo – zázemí, atmosféra, komunita lidí. A to je přesně ten důvod, proč nevynechám žádný ze série závodů PPR 🙂 Už když si jdu vyzvednout startovní číslo, tak na mne vždy dýchne taková přátelská atmosféra. Přeci jen, jak se člověk opakovaně účastní závodů, tak si už udělal takovou komunitu běžeckých kamarádů, se kterými si před startem vždy rád popovídá. Až někdy i tak, že jsem se málem zapomněla postavit na start a slyšela až odpočítávání 10, 9, 8…. Takže PPR závody proto, protože jsou situované v hezkých lokalitách, v přírodě, kterou já moc ráda. Jsou to trailové závody, kterým dávám přednost před silničními (já ráda kopečky:) ). No a na závěr ta atmosféra před a po závodě, kdy člověk nepospíchá hned pryč, ale zůstane déle, aby probral své zážitky s ostatními závodníky, zkusil štěstí v tombole a nebo popř. si vystoupl na stupínek vítězů 🙂

Jaké je mé životní motto?

Mým celoživotním mottem, kterým se řídím už hodně dlouho, a které mne žene stále dopředu, je: „Cílová čára je možná vítězstvím daného závodu, ale zároveň je to start do úplně nového závodu“. Nééé takhle přesně, ale v tomto smyslu, jsem tento text viděla, před hodně dlouhou dobou, napsaný na zdi jednoho fitness centra. Při tréninku jsem se nad tím zamýšlela a uvědomila si, že se tím vlastně v životě řídím. Vítězstvím není myšlena samotná výhra závodu, ale doběhnutí do cíle. Už to je pro mne vítězství. Ať už v osobním nebo sportovním životě, je pro mne dosažení cíle vždy výzvou, nastavit si cíle nové a zároveň i trochu náročnější. Chci se stále v něčem zlepšovat a posouvat. Prostě nezamrznout na místě, to je takový můj cíl! 🙂

Na závěr bych chtěla říci, že mne moc potěšilo a vlastně i překvapilo, že jsem byla oslovena právě já, s možností začlenit se do skupiny ambasadorů PPR. A zároveň se těším na budoucí spolupráci s týmem PPR 🙂