Z fotbalistky k běžkyni

Markéta Hejhalová je dlouholetá fotbalistka, které se stala nadšenou běžkyní s premiérovým startem na Konopišti.

Motto: „Jediný způsob, jak dělat dobře svoji práci, je milovat to, co děláš.“ (Steve Jobs)

Co tě přivedlo k běhání a jak dlouho běháš? 

Od malička mám ráda sport. Dlouhá léta jsem hrála fotbal a tam se toho naběhá celkem dost 🙂 Začala jsem už od přípravky – cca od 7 let za SK Petrovice (u Sedlčan), kde jsem bydlela a chodila do školy. Pak jsem pokračovala v žácích až do 15 let. Za dorost holky společně s kluky hrát nemůžou, takže mi na nějaký čas fotbalová sezóna skončila 🙂 Fotbal jsem stále vyhledávala, ale aktivně jsem ho na střední škole nehrála, protože nebylo kde. Na hřiště jsem se vrátila v roce 2011, kdy jsem se přidala k nově založenému ženskému fotbalovému týmu opět v Petrovicích.

V té době již existovalo více ženských klubů ve Středočeském kraji, a tak Velká Lečice založila ženskou fotbalovou skupinu – Holčiny cup. Nic oficiálního – prostě jen naše „ženská fotbalová liga“ 🙂 O víkendu jsme hrály zápasy, v týdnu jsme trénovaly. V zimě jsme hrály halové turnaje. Postupem času se do skupiny přidávaly další a další týmy a měly jsme možnost hrát s novými soupeřkami. V roce 2016 skoro půlka týmu otěhotněla 😆 (včetně mě), tak se tým musel pozměnit 😊 Já už se k fotbalu poté nevrátila a vyměnila jsem ho právě za běhání.

Díky tomu, že mám 2 děti a pracuji celé dny s lidmi, tak běhání mi přináší klid, odpočinek, relax, prostě čas pro sebe.

Podle čeho si vybíráš závody? A jaký byl tvůj nejdelší závod? 

Závody vybírám podle terénu a prostředí. Mám ráda louky, lesy a přírodu kolem sebe. Proto nevyhledávám městské závody na silnicích. Minulý rok jsem měla běžet Mizuno Labský půlmaraton, ale zdraví to nedovolilo. Nicméně sama jsem si půlmaraton již několikrát zaběhla a už teď se těším na 14.9., kdy se opět tento závod běží.

Máš nějaký tréninkový plán, nebo spíš běháš, jak tě napadne? Běháš sama, nebo ve skupině?

Běhám pro radost, ale nebudu lhát, že nezapínám hodinky a zpětně nekoukám na čas a tempo 🙂 Mám samozřejmě radost, když se zlepšuji, ale žádný tréninkový plán nemám a systematicky se nepřipravuji. Běhání beru jako relax a odpočinek od všech a od všeho 🙂 Proto běhám sama.

Co tvoje rodina a běh? Běhá celá rodina nebo je to spíše tvoje parketa?  

Mám dvě dcery – 4,5 roku a 7 let. Od malička mají rády sport stejně jako my. Minulý rok jsem začala pomáhat trénovat mladší přípravku na atletickém kroužku u nás v Sedlčanech, kam obě holky chodí. Díky tomu se samy zúčastňují běžeckých závodů a podporujeme se navzájem. Nejhezčí společný závod byl 4 km barvičkový běh v Plzni od Rozběháme Česko.

Hodně se podporujeme i s mojí ségrou, která také začala běhat a na závody se snažíme jezdit společně.

Co tvoje práce a sport? Běháš ráno, nebo spíš až večer po práci?

Nejsem úplně ranní ptáče, takže brzké ranní běhání pro mě určitě není 🙂 Mám ale skvělou práci, kterou si mohu přizpůsobit, takže občas chodím dopoledne a občas k večeru. Poslední dobou ale cítím, že mi vyhovuje spíše ten večerní běh.

Vidíme tě často na našich závodech Prague Park Race, který jsi běžela první a který se ti líbí nejvíce?

První závod jsem běžela 8. 10. 2022 na Konopišti. Tehdy to bylo kratších 8 km, protože to byl jeden z prvních závodů po „dětské“ pauze. V roce 2023 jsem se již přihlásila na celou sérii 14 km závodů a to stejné letos.

Nejtěžší, ale zároveň nejhezčí závod byl loni v Divoké Šárce. Bylo strašné horko, terén je tam opravdu těžký, velké převýšení, ale ty emoce po doběhnutí jsou nepopsatelné 🤩

Co bys vzkázala ostatním běžcům Prague Park Race?

Přeji vám spoustu šťastných naběhaných kilometrů a těším se na viděnou na dalších závodech a na skvělou atmosféru, která na Prague Park Race je.