Hranice máme jen ve své hlavě. Když uvěříš, že to můžeš dokázat, dokážeš to. Pavel Richter, výrazná osoba v běžeckém poli Prague Park Race

Jak si se dostal k běhu a jak dlouhou běháš?

Běh mne provázel už od dětství, ale teprve až v pozdějším věku se mu věnuji aktivně. Vlastně jsem se k němu dostal naplno až v roce 2019, který byl pro mne zlomový. V tomto období těsně před covidem jsem se necítil dobře, má váha ukazovala tragických 138 kg. Řekl jsem si dost, takhle nadále to už nemůže pokračovat. Váhu jsem nabral ze špatné životosprávy a ze stresů každodenní práce. Uvědomil jsem si, že by mi v budoucnu hrozily velké zdravotní problémy a tak jsem něco musel ze sebou rychle udělat. Nebylo to vůbec jednoduché. Vše bylo o nastavení mé hlavy a před sebou byl jasný cíl 88kg, kterých jsem chtěl každopádně dosáhnout.

Začátek byl hodně rychlý, během půl roku jsem shodil 20kg a to mně hodně podpořilo. Pak už ta redukce šla pochopitelně pozvolněji, ale pořád jsem cítil, že to jde, tak jsem vydržel. Cítil jsem se čím dál tím lépe, hlavně jsem byl mnohem aktivnější a začal jsem si třeba užívat běžecké aktivity max. 3 km v tempu 9. Více jsem nemohl kvůli stále těžké váze. Musel jsem tedy změnit svůj stravovací režim a hlavně změnit návyky. Snažil jsem se, abych měl pravidelně pět cyklů jídla denně a to se mi podařilo poměrně rychle. Začal jsem pravidelně snídat, pak dopolední svačina, oběd, odpolední svačina a večeře. Všechno jsem si hlídal sám a věřil, že když budu jíst pravidelně a vyvaruji se největších stravovacích chyb, tak se výsledky dostaví. Ale, že bych se třeba hlídal a počítal kalorie, tak to určitě ne. Navíc nepiju žádný alkohol ani kávu, tak ty výsledky byly na začátku rychlejší. Redukce váhy trvala zhruba dva a půl roku a jelikož jsem čím dál více sportoval, dostal jsem se nakonec na vysněných 85 kg. V současné době vážím krásných 80kg a cítím se opravdu skvěle. Skoro každý den běhám a měsíční objemy se pohybují kolem 200 km. Za poslední dva roky jsem naběhal něco kolem 5 000 km. Takže když to spočítám, v kuse nakonec aktivně běhám třetí rok….

Co tvoje práce a běh? Je pro tebe časově náročné spojit běh s tvojí prací? Jaké je tvoje zaměstnání?

Od roku 1997 pracuji jako vedoucí proviantního skladu u Hradní stráže. Časově za posledních čtyři roky běh s mojí prací není vůbec náročný. Naopak mně práce umožňuje čtyři hodiny tělesné aktivity týdně, kterou s velkou radostí věnuji mému milovanému běhu. Také zaměstnavatel pořádá jednou měsíčně výběhy se zaměstnanci hradní stráže-Hradní run.

Máš nějakou zajímavou příhodu z pracovního prostředí?

Zajímavá příhoda z pracovního prostředí je opět běhání. Každý měsíc mám tu čest si zaběhat s panem prezidentem v prostorách Pražského Hradu. Každý výběh je pro mne hezký zážitek. Je super, že pan prezident si najde i přes jeho vytížený program malou chviličku pro běh.

Vidíme tě často na našich závodech PPR, který závod jsi běžel poprvé a který se ti líbí nejvíce?

Ano je to pravda, vaše závody jsem si oblíbil přesně na mém prvním životním závodě 25. června roku 2022 na Prague Park Race v Divoké Šárce, která je vždy pro mne srdcová záležitost. Byla to pro mne velká zkušenost a zároveň pekelná jízda, po celý závod hodně deštivý, plný bahna a ještě jsem to měl s menším pádem. Nakonec krásné 29. místo v kategorii. Od té doby jsem si hodně vaše závody oblíbil a od roku 2023 už si vybírám celý seriál. Nejvíce se mi líbí závod na Konopišti, má své kouzlo. Samozřejmě v Průhonickém parku, Divoká Šárka a v Prokopském údolí jsou také závody super, vždy se skvělou atmosférou se sympatickými ambasadory a moderátorem. Vždy se na všechny moc těším. Také se mi moc líbí, že si několik dní před závodem můžeme trasu společně proběhnout na předzávodním výběhu, zkusit si koordinační cvičení a třeba i jízdu na paddleboardu, která se mi na Konopišti líbila.

Běhá tvoje rodina s tebou?

Moje rodina mně chodí občas podporovat na závody, kde je mou velkou podporou. Se mnou si někdy chodí zaběhat má desetiletá dcera Sofinka. Snažím se ji předávat své zkušenosti z běhu. Byla už na třech závodech Zombie run, night run v Letenských sadech a Prima run.

Co děláš, když zrovna neběháš a nejsi v práci? Máš ještě koníčky?

Když zrovna neběhám a to je opravdu zřídka se věnuji také cyklistice a Nordic Walking. Prostě miluji každodenní pohyb, bez pohybu si život už nedokážu představit.

Běháš systematicky, nebo jen jak tě napadne? Máš nějaký sportovní cíl? Půlmaraton, maraton?

Snažím se běhat systematicky, průměrně 40 km týdně. Když se mi blíží závod, tak samozřejmě více přidám na tréninku. Ano sportovní cíl už mám pouze jeden, zaběhnout si poprvé maraton. Mám za sebou 3 půlmaratony a za poslední 2 roky necelých 50 závodů v různých městech. Pro mne velká zkušenost a zároveň motivace do dalších běhů byla pozvánka minulý rok od Jiřího Homoláče na běžecký camp do Kouřimi u Brna, kde jsem měl tu čest se připravit pod vedením velkého mistra Jirky Homoláče. Opravdu nezapomenutelný zážitek. Hranice máme jen ve své hlavě. Když uvěříš, že to můžeš dokázat, dokážeš to…