Ambasadorka Martina Le

I přes zdravotní problémy si dokáže pohyb užít. Martina Lepská alias Martina Le, ambasadorka PPR, jak ji znáte a neznáte z našich závodů a výběhů, se s námi podělila o své běžecké začátky a zkušenosti.

Jak jsi se dostala k běhu?

Pravidelně jsem začala běhat v roce 2022, kdy jsem se začala i hlásit na závody. Ovšem běhám více méně pořád, jenom od minulého roku to dostalo nějaký systém a i plán.

Pro zajímavost, úplně první závod jsem si zaběhla v roce 2014, a to rovnou 1/2 maraton. V tu dobu jsem běhala kolem 8 kilometrů max a samozřejmě jsem přepálila začátek, takže jsem to pak doběhla silou vůle.

Nejvíc závodů jsem zaběhla minulý rok, kdy jsem zkoušela různé běžecké série a také střídala silniční závody a trailové.

Co tě k tomu vedlo? Co běh pro tebe znamená?

Při běhu dokážu vypnout a vnímat jenom sebe a také posouvat svoje hranice, jak rychlostně, tak i co se týče vzdálenosti.

Co chápe málokdo, je, že jsem schopná při běhání poslouchat audioknížky. Doporučuji na zlepšení tempa nějakou detektivku a jít běhat při setmění. To se to pak běží pěkně rychle 😀

Běhala jsi v „mládí“ nebo jsi začala v dospělosti?

Začala jsem běhat až v dospělosti. Na gymplu jsem běh nesnášela, tedy vlastně pohyb celkově. Pamatuji si, že jsem tenkrát “uběhla” jeden kilometr za nějakých 9 minut. Což je dost paradoxní, když vezmu, čím se živím.

Jaká je tvoje pracovní profese (co děláš) a jak spojuješ běh a práci? Běháš po práci, nebo před prací?

Mám dvě profese a díky časové flexibilitě se to dá spojit s běháním dobře.

První je spíše kancelářská a sedavá, je to finanční poradenství. Začala jsem se tomu věnovat v době covidu, kdy byla fitka zavřená a já byla osobní trenérka a instruktorka skupinových lekcí. Proto ten paradox, že jsem na gymplu nesnášela pohyb a teď mě cvičení živí a neumím si bez pohybu představit svůj život.

Hodně záleží, jaký mám ten den program, jaké mám lekce atd. a podle toho chodím běhat. Ale jsem spíše ranní běžec, nevadí mi si ráno přivstat i v neděli a jít běhat, ale pak jsem schopná si po doběhnutí dát snídani a jít si zase lehnout 😃

První běžecké úspěchy a jak jsi se dostala k PPR závodům? Který jsi běžela první?

Tak zatím jsem na bedně nestála a vlastně ani nemám za cíl se tam postavit, protože jsem ráda, že mi moje tělo umožňuje běhat. Kdybych měla ale vybrat úspěch jako překonání sebe samotné, tak určitě uběhnutí pražského maratonu tento rok. Na ten závod jsem se připravovala asi tak 3,5 týdne, ale chtěla jsem si to zkusit a odškrtnout si tuhle vzdálenost.

Můj první PPR byl Průhonice 2022. Pamatuji si, že tenkrát bylo vedro, a já přišla v teplejší vestě a dlouhém triku a myslela jsem, že se upeču. Na tom závodě mě nadchlo, že ač to je v Praze, tak to vede přírodou, takže jsem věděla, že poběžím další.

Co tvoje zdraví? Mluvila jsi o nějakých zdravotních problémech? Jak spojuješ sport/běh a životosprávu?

Já a moje zdraví. Vezmu to hodně ve stručnosti, protože jinak by to bylo na dlouho.

Mám Bechtěrevovu nemoc, výhřez plotének a Crohnovu chorobu. Pak ještě problém se štítnou žlázou a po covidu astma. Prostě jsem takový zajímavý subjekt pro doktory.

Naštěstí mám skvělé doktory, kteří mi pohyb nezakazují, ale jen nesmím jít až moc na krev.

Se zády si musím hlídat provedení cviků, dělat kompenzační cvičení. Při běhání mě toto moc naštěstí zatím neomezuje, jen občas mě pak bolí záda, ale už vím, jak to uvolnit a protáhnout.

Horší to je s Crohnem, což je zjednodušeně řečeno zánětlivé onemocnění střev. Před závody si musím hlídat jídlo, protože kdybych snědla něco, co mi nedělá dobře, tak místo běhání venku, běhám doma na WC.

Snažím se držet přerušovaný půst, tedy snídám kolem 10-11 a večeřím do 20 hodin. To, že snídám i takto pozdě, je i kvůli ranní dávce léků (cca 11), kde musím dodržet být nalačno a hodinu na to nejíst. To moje stravování je občas trochu alchymie.

Letos jsi se stala Ambasadorkou PPR, jak vnímáš tuhle roli?

Jsem ráda a vděčná, že jsem se stala součástí týmu ambasadorů. Ze začátku jsem si říkala, že sakra nejsem rychlá, bude to blbé jako ambasador. Ale pak jsem si řekla, že na to kašlu, přece jsem ráda, že mohu běhat a tohle bych chtěla předat i ostatním. Taky bych chtěla předat lidem, že je důležité si ten závod hlavně užít, najít si kamarády, se kterými se budete potkávat na závodech i mimo.